Žijeme v době zamořené informacemi. Nikdy předtím člověka nebombardovalo tolik dat a informací jako dnes. Mohlo by se zdát, že napsat diplomku či odborný článek je dnes tak jednoduché, protože je tolik dostupných zdrojů, stačí si vybrat. Vědci, spisovatelé, ale i studenti z dob dialogové se mohli spoléhat pouze na knihy a časopisy. My se můžeme navíc spoléhat na Google a Wikipedii. Bohužel nám přibyla práce si zdroje neustále ověřovat a uchovávat odkazy, protože autor může kdykoliv článek stáhnout.
Poznámky používáme i nyní v době digitální. Mistrem tvorby poznámek byl německý sociolog, teoretik vědy a společenských systémů Niklas Luhmann. Byl velmi plodný a důkladný autor, který napsal přes 30 knih a bezpočet článků. Nejednalo se o populárně – naučné díla, ale o velmi komplikované akademické texty. Lidé byly fascinování způsobem, jakým vedl rozsáhlou kartotéku s výpisy, které mu umožnili psát. Nutno podotknout, že po jeho smrti se o jeho způsob výpisů známé jako zettelkasten vypukl spor mezi jeho třemi dětmi.
Metoda zettelkasten je velmi populární způsob tvorby poznámek hlavně v Německu, ale díky popularizátorům se metoda šíří po světě. Mnozí influenceři označují jako jejich druhý mozek. Mezi velké nadšence a šiřitele zettelkasten je německý hostující profesor na Univerzitě Duisburg-Essen Sönke Ahrens, který napsal knihu Jak si dělat chytré poznámky – Čtěte, pište a přemýšlejte s pomocí legendární metody zettelkasten. Knihu si můžete poslechnout na Audiotéce, čte Filip Švarc.
Metoda Zettelkasten umožní vytvořit jednoduchý, přitom komplexní a propojený způsob, s jehož pomocí lze uchovávat poznámky získané z četby, stejně jako z přednášek, kurzů, podcastů či webinářů. Což je skvělý. Kdykoliv své zápisy můžete využít. Metoda má pomoci poznámky kombinovat, dávat věci do souvislostí, které by vás za jiných okolností nenapadly.
Škoda, že jsem o této metodě neslyšel dříve. Ulehčil bych si život při psaní bakalářské či diplomové práce, u kterých jsem se opravdu zapotil.
Ukázku z audioknihy naleznete na stránkách Audiotéky – zde.
