V rodinné korporaci podnikají a působí rodinní příslušníci. Nejedná se o právnickou osobu, ani o obchodní korporaci, nemusí vést účetnictví. Je to volné navázání na rodinné podnikání před nástupem totality.
Rodinný podnik je postavený na spolupráci členů rodiny, kteří spolu podnikání. Zpravidla se jedná o manžele a děti, neboť je to daňově relativně výhodná kombinace. spolupracující osoby si mohou určit, jak nakládat s příjmy a výdaji a jak je přerozdělovat. U rodinného podniku se jedná o spolupráci fyzických osob v rámci rodiny. V rodinném podniku mezi jednotlivými rodinnými příslušníky neexistují pracovněprávní vztahy. Máme rodinu Novákových. Táta pracuje jako živnostník a má pneuservis. Manželka mu zpracovává účetnictví, jeho sedmnáctiletá studující dcera s administrativou a jeho dva kluci, kteří taktéž studují mu vypomáhají v dílně. Členové rodiny pomáhají hlavě rodiny s podnikáním. Ve své podstatě se jedná o rodinnou výpomoc, kdy podniká pouze jeden člen, tedy má vlastní IČ a živnostenské nebo jiné oprávnění. Z našeho příkladu je to otec, který díky manželce má všechno v pořádku – je přihlášen na okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné zdravotní pojišťovně a je registrován k dalším daním. Nikdo jiný nemusí mít živnost, ale pokud pracují v rodinném závodě musí být nahlášeny jako spolupracující osoby na finančním úřadě, tak na okresní správě sociálního zabezpečení a také na zdravotní pojišťovně, a to před zahájením spolupráce. Pokud ukončí spolupráci, taky se to musí nahlásit.
Spolupracující osoba, máma, dcera a synové jsou tedy ve své podstatě podnikatelé, osoby samostatně výdělečné činné. Záleží, zda jejich spolupráce je činnost hlavní nebo vedlejší. Pokud máma vedle vedení účetnictví je zaměstnaná jako účetní, tak její podnikání je bráno jako vedlejší zdroj příjmů. Nemusí pak odvádět minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, ale pouze příjmy, které jsou na ni přerozděleny. Pokud manželka by neměla jiné zaměstnání než u manžela, tak musí odvádět minimální zálohy na sociálním a zdravotním pojištění.
Děti mohou být spolupracujícími osobami až po skončení povinné školní docházky. Spolupráce s dětmi nesmí být vykonávána v měsících, kdy si na ně poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění. Synové mohou tátovi vypomáhat hlavně v těch nejvytíženějších měsících v roce. Nemusí s ním spolupracovat neustále.
Hlava rodiny rozděluje příjmy, které dosáhnul v podnikání mezi své spolupracující členy domácnosti. Celkové příjmy a výdaje pak poníží o příjmy a výdaje, které přerozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Dílčí základ daně z podnikání je pak pouze ve výši připadající na něj jako podnikatele. Tuhle částku pak uvádí do daňového přiznání i do přehledu o příjmech a výdajích pro okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Při spolupráci manželů je možné příjmy a výdaje rozdělit maximálně do výše 50 %, v našem případě manželka nesmí získat podíl na příjmech vyšší než 50 %. Přičemž příjmy, které přesahují výdaje hospodářský výsledek, mohou být nejvýše 540 000 Kč, pokud spolupráce trvá celý rok. Pokud spolupráce trvá pouze část roku, nesmí tato částka přesáhnout 45 000 Kč za každý započatý měsíc.
U dětí lze rozdělit příjmy a výdaje v úhrnu maximálně 30 %. Připadající částka, o kterou příjmy přesahují výdaje smí činit maximálně 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, případně 15 000 za každý započatý měsíc spolupráce.
Z mého pohledu je to výborná varianta podnikání pro zdravou rodinu, která drží při sobě a je podnikává. Rodinný podnik je velmi zajímavá alternativa k právnické osobě. Velkou výhodou pro rodinu je, že dětem se počítá tato práce do odpracovaných let, počítá se do důchodu. Při výpočtu daňové povinnosti doporučuji navštívit daňového poradce, který poradí při optimalizaci daní.
