Sazba daně činí. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně. Nejlépe si ukážeme na příkladu. Máme čtyři kamarády a kolegy. Společně přišli s nápadem na software, který by mohli nabízet dalším společnostem. Doufají růst společnosti, a proto založili společnost s ručením omezeným. Jeden společník pracuje jako jednatel na plný úvazek. Ostatní společníci nemají uzavřenou žádnou další smlouvu se společností. Navíc na částečný úvazek najali své další známé, kteří jim pomáhají programovat software. Jejich výnosy tvoří příjmy za poskytnutí licencí. Výnosy za poskytnutí licencí dosahují dvacet milionů korun, 5 milionů korun tvoří mzdové náklady, za ostatní služby zaplatili 6 milionů korun. Účetní odpisy za automobily jsou za 1 milion korun, daňové odpisy jsou 0,8 milionů korun. Společnost dostala od svého odběratele pokutu 100 tisíc Kč, za nedodržení dodávky. Pro své odběratelé spořádali velký mejdan s hosteskami, s pitím a s jídlem včetně s přespáním. Akce je stála 250 tis. Kč.
Výkaz zisku a ztráty bude vypadat takto:
Tržby z prodeje výrobků a služeb 20 000 000
Spotřeba materiálu a služeb 6 250 000
Osobní náklady 5 000 000
Odpisy 1 000 000
Ostatní provozní náklady 100 000
Výsledek hospodaření = výnosy – náklady = 20 000 000 – 6 250 0000 – 5 000 000 – 1000 000 – 100 000 = 7 650 000 Kč.
U
| Řádek v daňovém přiznání | Popis | ||
| 10 | Hospodářský výsledek před zdaněním | = | 7 650 000 |
| 20 | Hodnota nepeněžních příjmů (§23/6) | + | 0 |
| 30 | Částky zvyšující hospodářský výsledek (§23/3/a body 3 až 12) | + | 100 000 |
| 40 | Neuznatelné náklady | + | 250 000 |
| 50 | Účetní odpisy jsou vyšší než daňové | + | 200 000 |
| 61 | Úprava základu daně – likvidace společnosti (§23/8) | + | 0 |
| 200 | Základ daně / daňová ztráta | = | 8 200 000 |
| 230 | Odečet daňové ztráty (§34/1) | – | 0 |
| 260 | Dary do limitu (max. 10 % z řádku 250) | – | 0 |
| 270 | Upravený základ daně (zaokrouhlený na tisící koruny dolů) | = | 8 200 000 |
| 290 | Daň | 19 % | 1 558 000 |
| 300 | Sleva na dani | – | 0 |
| 340 | Celková daňová povinnost | = | 1 558 000 |
| 360 | Poslední známá daňová povinnost pro účely stanovení záloh | 0 |
Celková daňová povinnost společnosti je 1 558 000 Kč. Tato daňová povinnost zakládá povinnost platit zálohy. Zálohy se neplatí jen v případech, kdy celková daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Pokud podnikatelé přesáhli daňovou povinnost 30 000 Kč, avšak nepřesáhly 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15 dne dvanáctého měsíce daného zdaňovacího období.
Pokud jako v tomto případě přesáhla daňová povinnost 150 000 Kč, platí zálohy na daň ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
Pokud podnikatel vedle podnikáni i pracuje a jeho základ daně tvoří součet dílčích základů daně (příjem ze zaměstnání + příjem z podnikání + z kapitálového majetku + pronájmu majetku) se zálohy do 150 000 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. V jiném případě zálohy na podnikání platí.
Daňová problematika podnikatelů je velmi rozsáhlá. Existují mnoho výjimek z výjimek a celkově bohužel český daňový systém není na první dobrou přehledný. Pro startupy a mikrofirmy je však svět daní relativně úzký. Co je nejpodstatnější je splnit včas své registrační povinnosti.
