Zákon o účetnictví, vyhláška k účetnictví a účetní standardy představují komplexní a komplikovaný ekosystém. Podnikatel neúčetní by měl základním stavebním prvkům rozumět. Zopakujme si, že za vedení účetnictví je odpovědný podnikatel. Výčet účetních metod, principů a zásad nebude vyčerpávající. Uvedu z mého pohledu zásadní informace, které by si měl začínající podnikatel odnést.
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto účetních závěrek, obsahové vymezení účetních knih a účetní metody, např. způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy při tvorbě rezerv a opravných položek.
Účetním jednotkám zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat o stavu a pohybu majetku, závazků, vlastního kapitálu a o nákladech na výnosech, hospodářském výsledku v souladu s účetními metodami. Pojem účetní metody zákon ve svých ustanoveních používá, avšak nedefinuje ho, pouze uvádí příklad. V tomto ohledu na zákon o účetnictví navazují vyhláška k vedení podvojného účetnictví pro podnikatele a České účetní standardy, ve kterých jsou vybrané účetní metody popsány a vymezeny. Účetní metodou se rozumí např. způsoby oceňování a jejich použití, postupy při tvorbě a použití opravných položek k aktivům, účtování a oceňování souboru majetku. Zásady, principy či metody využívané při vedení účetnictví představují soubor pravidel, která účetní jednotky dodržují při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů je zapracována do zákona o účetnictví nebo vyhlášky. Společně s obecnými prvky metody účetnictví (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace a soustava účtů), které představují podstatu účetnictví, vytvářejí obecně uznávané účetní zásady, tzv. obecné účetní prostředí.
Nezávislost účetních období takzvaný akruální princip spočívá v tom, že účetní jednotky účtují o skutečnostech, které mají dopad na stav a pohyb majetku, závazků, vlastní kapitál, náklady, výnosy a výsledek hospodaření do účetního období, s nímž tyto skutečnosti věcně a časově souvisí. Musím účtovat a zachycovat pohyby v účetnictví do správného roku. Pokud účtují o výnosech o nákupu majetku ve špatném období, není to dobře. Má to své dopady především do daní, ale i zkreslují si pohled na hospodaření a na stav majetku. Účetní má v ruce několik nástrojů, kterými si pomůže zachytit komplikovanější účetní případy. Je to především časové rozlišení nákladů, výnosů, příjmů a výdejů, rezervy a dohadné položky aktivní a pasivní.
Celé účetnictví je navzájem provázané a musí být srovnatelné v čase, aby získaná informace z účetnictví byla relevantní. Proto platí stálost metod při uplatňování pravidel a postupů pro oceňování majetku a pro předkládání účetní závěrky. Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení, účetní metody, zejména způsoby oceňování a účetní postupy použité v jednom účetním období nesmějí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobnými jen z důvodu změny v předmětu podnikání nebo jiné činnosti nebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním je účetní jednotka povinna uvést v příloze k účetní závěrce. Dopady případné změny metody se promítnou do hospodářského výsledku účetní jednotky, popř. Do vlastního kapitálu (zisky a ztráty minulých let) až v následujícím účetním období.
Všechno v účetnictví musí být správně oceněno. Majetek se oceňuje v okamžiku uskutečnění účetního případu v ocenění stanoveném v zákoně. Majetek se oceňuje v zásadě pořizovacími cenami, vlastními náklady, jmenovitou hodnotou a reprodukční pořizovací cenou.
Nakoupili jste software od dodavatele za 100 tisíc, ale během testování jste zjistili, že software neumí jednu důležitou funkcionalitu. Dodavatel dodal tuto funkcionalitu za 20 tisíc. Software oceníte v účetnictví pořizovací cenou 120 tis. Kč.
Honza je programátor a naprogramoval software, který dál prodává. Strávil nad vývojem kódu půl roku. Kdyby podobný software psal zákazníkovi dle jeho zadání, účtoval by si 6000 Kč za den. Nad softwarem strávil 20 dní. Vedl si timesheet. Software určený pro prodej zákazníkům zařadí do nehmotného majetku ve výši 120 000 Kč (6 000 Kč za den x 20 dní).
Vámi vyrobený software poskytnete zákazníkovi za 70 tis. Kč. Zákazník dosud nezaplatil. Pohledávku za software máte v účetnictví v jmenovité hodnotě.
Reprodukční pořizovací cena je v účetnictví méně častá než tři předešlé. Může se stát, že jste software vytvořili a nezařadili do majetku. Zapomněli jste na něj. Software, ale prodáváte. V rámci inventarizace jste přišli na to, že tento SW by měl být v majetku. Necháte tedy ocenit podle speciálního zákona o oceňování tento software. Většina firem požádá soudního znalce, aby jim předmět ocenil.
V českém účetnictví se oceňuje historickými cenami. U vybraných majetků a závazků lze ocenit reálnou hodnotou. V případech oceňování reálnou hodnotou může být hodnota oceňovaného aktiva vyšší nebo nižší než původní historické náklady na jeho pořízení. Toto oceňování má své přísná pravidla a upravuje je zákon či české účetní standardy. Pokud budete klasický garážový startup, tak budete mít aktiva do 9 milionů Kč, roční obrat do 18 milionů Kč a průměrný počet do 10 lidí, nemusíte oceňování reálnou hodnotu řešit. Pokud ale splníte minimálně dva ukazatele a stanete se malou či střední účetní jednotkou budete oceňování reálnou hodnotu řešit. Na druhou stranu, už budete mít k dispozici vlastní účetní a daňové poradce, kteří to za vás vyřeší.
Velmi důležitá zásada je zásada opatrnosti. Opatrnost je rozumný odhad současných i budoucích jevů s přihlédnutím k rizikům a možným ztrátám a jejich vlivu na následující období. Obecně platí, že aktiva a výnosy se nesmějí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat. Tato zásada se realizuje především tvorbou rezerv, opravných položek a zvolenými principy oceňováni.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na bilanční kontinuitu účetnictví. Z této zásady vyplývá návaznost konečných a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.
