Účelem pojistného na sociální zabezpečení je hradit výdaje na důchody, dávky nemocenského pojištění, provádění sociálního pojištění a přispívá na státní politiku zaměstnanosti. Od 1. 1. 1993 platí pojistné zaměstnanci i zaměstnavatelé. Pojistné platí poplatníci a plátci odvádějí pojistné. V praxi poplatníkem je zaměstnanec, zaměstnavatel, OSVČ, osoby dobrovolně důchodově pojištěné. Plátcem je zaměstnavatel, který za zaměstnance odvádí pojistné.
Zaměstnanec je osoba, která vykonává činnost pro zaměstnavatele a v souvislosti s touto činností má nebo bude mít od zaměstnavatele příjem. Tento příjem podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti.
Společník u s. r. o. může pro společnost pracovat. Pokud pro společnost vykonává činnost a uzavřel dohodu o odměňování, tak jeho odměna podléhá zdanění nejen z pohledu sociálního pojištění, ale i zdravotního a z dani příjmů fyzických osob. Pokud společník pracuje, ale není odměňován tak se nemusí zdaňovat.
IT odborník za účelem podnikání založil s. r. o., kde je jediným společníkem a jednatelem, a uzavřel sám se sebou pracovní poměr na IT práci. Soudy prohlašují, že v takovém případě pracovní poměr za neplatný, protože u pracovního poměru se vyžaduje znak podřízenosti a nadřízenosti. Odměna mu náleží jako jednateli nikoliv jako zaměstnanci.
Dva kamarádi za účelem podnikání založí s. r. o. Oba jsou společníci. První kamarád je výborný obchodník se znalostí správy společností a druhý kamarád je skvělý IT odborník. Domluví se tedy, že první se stane jednatelem a řídí společnost, sjednává zakázky a dostává odměnu jako jednatel. S druhým kamarádem a společníkem uzavře jednatel smlouvu o pracovním poměru. V tomto případě nadřízený je jednatel společnosti a podřízený je IT odborník. Nezáleží na tom, že oba jsou společníci v téže společnosti.
Sociální pojištění odvádí za poplatníka plátce. Základ sociálního pojištění jsou příjmy zúčtované zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním včetně příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené. Předmětem odvodu je i soukromé využití služebních vozů. Předmětem pojistného není náhrada škody, odstupné dle zákoníku práce, deputát, jednorázová sociální pomoct. Zaměstnanec odvádí 6,5 % ze základu daně a zaměstnavatel odvádí 24,8 % ze základu daně.
U OSVČ je postup komplikovanější. Záleží, zda podnikatel podniká na hlavní činnost či na vedlejší činnost. Klasicky je situace, kdy vedle zaměstnání podnikáte. Základ daně vychází z daňové evidence, které jako podnikatel musíte vést. Daňový základ se vypočte jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Vyměřovací základ se vypočte, že daňový základ vydělíte 50 %. Platit musíte měsíčně nejméně 2 544 Kč v případě hlavní činnosti, vedlejší činnost činí 1 018 Kč.
