Zdravotní pojištění upravuje zákon č. 592/1992 Sb., zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Vedle tohoto zákona oblast zdravotního pojištění upravují i další zákony například zákon č. 48/1997 sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Poplatníci jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé a OSVČ. Plátci pak zaměstnavatelé, OSVČ či samoplátci. Existuje několik kategorií občanů, kteří pojištění neplatí, ale platí je za ně stát jedná se například o děti, důchodce, studenty, nezaměstnané na pracovním úřadě atd. Zdravotní pojištění zabezpečuje zdravotní péči pro všechny občany. Velký vliv na zdravotní pojištění má minimální mzda (od 1.1.2020 je ve výši 15 200). Protože při provádění dopočtu a následného doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 15 200. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení §3 odst. 8 zákona č. 592/1992 sb. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec.
Máme zaměstnance, který pracuje na zkrácený pracovní úvazek se mzdou 12 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen vypočítat pojistné z vyměřovacího základu ve výši 14 600 Kč a nikoliv z 12 000. Následný dopočet strhnete zaměstnanci z výplaty a odvedete jeho zdravotní pojišťovně.
Zaměříme se v tuto chvíli především na podnikatele, kteří podnikají jako fyzické osoby. Podnikatel je povinen podat přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a zaplacených zálohách na pojistné. Povinnost předložení přehledu tedy není vázán na výši dosažených příjmů a výdajů, ani na délku trvání samostatné výdělečné činnosti v daném roce, ale pouze na evidenci Vaší platební povinnosti OSVČ. Pokud OSVČ samostatnou výdělečnou činnost ukončuje, popřípadě přeruší, je povinností OSVČ tuto skutečnost sdělit zdravotní pojišťovně písemně nejpozději do osmi dnů poté, co k ukončení (přerušení) došlo, nejlépe doručením kopie rozhodnutí příslušného orgánu v této věci.
OSVČ, které nemají daňového poradce a odevzdávají daňové přiznání, mají povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 3. května 2021. Pokud využijete služby daňového poradce, prodlužuje se lhůta pro podání přehledu OSVČ za rok 2020 do 2. srpna 2021. Tuto skutečnost musí OSVČ doložit OZP (např. kopií plné moci, kterou OSVČ zmocňuje daňového poradce ke zpracování daňového přiznání) nejpozději do 30. dubna 2021.
OSVČ má povinnost předložit zdravotní pojišťovně Přehled nebo Čestné prohlášení o nulových příjmech i v případě, že finančnímu úřadu daňové přiznání nepředkládá. Přehled předkládá i OSVČ, která má stanovenou daň paušální částkou. OSVČ, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce (má výjimku v datu podání DP udělenou finančním úřadem), je povinna oznámit OZP nejpozději do 31. března 2021, ke kterému datu bude DP podávat. Lhůta pro úhradu doplatku pojistného je do 8 dnů po podání přehledu OSVČ. Vámi vypočtený nedoplatek pojistného, zaokrouhlený na celé koruny nahoru, je nutno poukázat na účet vaší zdravotní pojišťovny.
Osvobození od platby záloh je možné jen u zákonem vyjmenovaných skupin OSVČ:
- V celých kalendářních měsících, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí formou doplatku.
- Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ, která byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů (nutno předložit kopii neschopenky, potvrzení, zda pobírala, nebo měla nárok na dávky nemocenského pojištění).
Platby pojistného v roce 2021 pro OSVČ
Minimální roční vyměřovací základ: | 212 646 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ: | 17 720,50 Kč |
Minimální měsíční záloha na pojistné: | 2 393 Kč |
Splatnost záloh na pojistné je od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce (platba připsána na účet OZP). V případě, že na osmý den následujícího měsíce připadá víkend nebo svátek, pak je záloha splatná první následující pracovní den.
Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru