Účetní jednotky, které vedou účetnictví účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Stav majetku a závazků včetně dluhů zachycuje rozvaha, bilance. Výnosy a náklady a výsledek hospodaření zachycuje výkaz zisku a ztrát, výsledovka.
Aktiva
Aktiva představuje veškerý majetek společnosti, který vlastní a používá k podnikání. Od majetku se očekává, že přinese budoucí ekonomický prospěch. Základní členění aktiv je na stála aktiva a oběžná aktiva neboli na dlouhodobý majetek a krátkodobý majetek. Jak názvy naznačují mluvíme o majetku, který slouží účetní jednotce po dobu delší než jednoho roku (dlouhodobý majetek) či po dobu kratší než jeden rok (krátkodobý, oběžný majetek).
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý majetek je velmi podstatnou části aktiv. Dlouhodobý majetek se používá déle než jeden rok. Majetek se nespotřebovává, ale opotřebovává postupně během své životnosti a poskytuje ekonomický prospěch. Majetek se opotřebovává fyzicky (například vlivem počasí, působení fyzických sil) a morálně svým zastaráváním. Dlouhodobý majetek dělíme na:
- Dlouhodobý nehmotný majetek,
- Dlouhodobý hmotný majetek
- Dlouhodobý finanční majetek
Pod pojmem nehmotný majetek si můžete nejčastěji představit:
- nehmotné výsledky vývoje,
- software,
- ocenitelná práva,
- Goodwill,
Nehmotné výsledky vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činnosti k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob.
Ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti.
Goodwillem se rozumí rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu.
Dlouhodobý hmotný majetek
Z účetního i daňového hlediska se dlouhodobý hmotný majetek člení na:
- dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
- dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný.
Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný se dále dělí na položky:
- Stavby bez ohledu na výši ocenění a zahrnuje budovy, důlní díla, důlní stavby, vodní díla, právo stavby, otvírky nových lomů, technická rekultivace, byty a nebytové prostory
- Hmotné movité věci a jejich soubory zahrnují předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelností delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou – jedná se o automobily, výpočetní techniku, nábytek, stroje, nástroje a další.
- Pěstitelské celky trvalých porostů obsahuje ovocné stromky nebo ovocné keře vysazené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar či trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
- Dospělá zvířata a jejich skupiny – obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (stáda, hejna).
Dlouhodobým hmotným majetek neodepisovatelným jsou
- Pozemky bez ohledu na výši ocenění,
- Drahé kovy a umělecká díla.
Pozemky a umělecká díla se neodepisují, protože se tyto majetky neopotřebují, jejich cena časem roste.
Dlouhodobý finanční majetek obsahuje zejména obchodní podíly, akcie. Jiný dlouhodobý finanční majetek patří zejména drahé kovy a kameny.
Oběžný majetek
Oběžný, krátkodobý majetek je ve společnosti držen do jednoho roku. Patří do něj zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek, a peněžní prostředky.
Zásoby
Do zásob zahrnujeme:
- suroviny jsou základní materiál, který při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu (dřevo, hliník, uhlí, kaolín),
- pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
- látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu podnikání, například mazadlo, palivo, čistící prostředky,
- náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty,
- obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
- další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
- hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, ale nesplňující oceňovací limit pro zařízení do dlouhodobého majetku,
- nedokončená výroba a polotovary, jsou produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, do nedokončené výroby patří také nedokončené služby,
- výrobky jsou věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke vlastní spotřebě společností,
- zboží jsou movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Do zboží také patří výrobky vlastní výroby a činností, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, z zvířata vlastního chovu. Do zboží taky řadíme nemovitosti, které byly pořízeny za účelem prodeje,
- mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny.
Oblasti zásob musí podnikatel věnovat zvýšenou pozornost a musí s ní velmi dobře zacházet, protože zásoby vážou volné prostředky, z držení zásob vyplývají další náklady například na sklady. Obzvlášť výrobní startupy a prodejci musí se zásobami se rychle naučit pracovat. Záleží, v jaké oblasti budete podnikat a podle toho se zásobou zacházet. Obecně platí, že byste měli vytvořit takové podmínky, aby zásoby byly co nejmenší. Záleží, jaký druh zásoby potřebujete, jak dlouho trvá než potřebný materiál, zboží dodavatel dodá. Proto mnozí podnikatelé si dělají pojistné zásoby, strategické zásoby, dopravní zásoby, předzásobují se a podobně.
V roce 2020 hodně podnikatelů vydělalo na spekulaci na vývoji COVID-19 a nakoupili za výrazně nižší cenu ochranné pomůcky jako byly roušky a za několikanásobně vyšší cenu je pak prodali. Obdobná situace se opakovala v roce 2021 u respirátorů typu FFP2 či KN95.
Mezi zásobu svého druhu patří i digitální měny tzv. kryptoměny. Digitální měny se oceňují jako zásoby. Při roční závěrce je třeba posoudit případnou ztrátu ze snížení hodnoty a vytvořit na digitální opravnou položku. Digitální měna tedy není ani nehmotný majetek, ale především není peněžní prostředek. Digitální měnu můžete přijímat jako „platbu“ za prodané zboží či za poskytnuté služby. Dochází ke směně zásob v případě, že prodáváte zboží za kryptoměny.
Pohledávky
Pohledávky představují právo požadovat po druhé straně, dlužníkovi, požadovat plnění daného dluhu. Věřitel má právo toto plnění vymáhat, dlužník má povinnost pohledávku splnit. Pohledávka zaniká uspokojením věřitele čili zaplacením dluhu dlužníkem.
Základní dělení pohledávek je dle doby splatnosti:
- dlouhodobé pohledávky,
- krátkodobé pohledávky.
Dlouhodobé pohledávky jsou pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok. Mezi dlouhodobé pohledávky patří:
- Pohledávky z obchodních vztahů,
- Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba,
- Pohledávky – podstatný vliv,
- Odloženou daňovou pohledávku,
- Pohledávky za společníky,
- Dlouhodobé poskytnuté zálohy,
- Dohadné účty aktivní,
- Jiné pohledávky.
Krátkodobé pohledávky obsahují pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek je obdobné jako u dlouhodobých pohledávek.
V praxi nejrozšířenější pohledávkou je pohledávka z obchodního styku a dohadné položky aktivní. U pohledávky z obchodního styku nerozlišujeme na krátkodobou či dlouhodobou a vzniká běžných obchodním stykem. Dohadná položka aktivní se jedná o výnos, který se týká současného období, ale k datu uzavření účetních knih není známá přesná výše tohoto výnosu, a proto účetnictví pracuje s odhadem této částky. V následujícím období bude dohadná položka účtována proti pohledávce či inkasu finančních prostředků.
Krátkodobý finanční majetek
Krátkodobý finanční majetek jsou zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu nejvýše dvanáct měsíců. Dluhové cenné papíry se splatnosti jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u kterých zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.
O finančním krátkodobém majetku hovoříme tehdy, když plánujeme ho do 1. roku od pořízení prodat. Mnoho podnikatelů nakoupili akcie bankovního domu Moneta Money Bank za cenu 70 Kč a za dva měsíce prodali je finanční skupině PPF za 80 Kč.
Peněžní prostředky
Peněžní prostředky rozumíme peněžní prostředky v hotovosti v pokladně, ceniny (kolky, stravenky) a peněžní prostředky zejména v bankách ať na běžných účtech, tak na spořících.
Hotovými prostředky rozumíme nejen české koruny, ale i eura, dolary, rubly, ale i šeky či poukázky na odběr zboží či služeb.
Časové rozlišení v aktivech rozvahy
Jednou ze základních účetních zásad je zásada časové a věcné souvislosti tzv. akruální princip. V souvislosti s účtováním nákladů a výnosů se běžně dostáváme do situace, kdy náklad či výnos, který v současnosti realizujeme, se časově i věcně týká jiného období než do aktuálního období. Náklady či výnosy se můžou týkat jednoho i více období jak předcházejících, tak i více obdobích následujících. Účty časového rozlišení se používají v případě, kdy známe druh nákladu či výnosu, dále známe přesnou částku a období, kterého se náklad či výnos týká. Do skupiny časového rozlišení patří:
- Náklady příštích období (aktiva)
- Příjmy příštích období (aktiva)
- Výnosy příštích období (pasiva)
- Výdaje příštích období (pasiva)
Náklady příštích období jsou výdaji běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a to konkrétních nákladů. Podstatou nákladů příštích období je určité předplacení služeb.
Typickým příkladem je zaplacení reklamy v prosinci na první kvartál následujícího roku. Skutečným nákladem se stane reklama až po proběhnutí služby.
Příjmy příštích období jsou částky účetní jednotky nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Příjmy příštích období nejsou příliš časté. Pokud nastanou, tak souvisí se smluvním ujednání. Jedná se o výnosové provize, bonusy přijaté od dodavatelů vztahující se k běžnému období, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby.
Opravné položky k majetku
Smyslem opravných položky k majetku je vyjádřit reálnou hodnotu zásob v případě, že došlo k dočasnému poklesu hodnoty majetku, a dodržet tak všeobecně uznávané účetní zásady opatrnosti a věrného zobrazení skutečnosti. Opravné položky k majetku se tvoří v případě, kdy se při inventarizací zjistilo, že došlo k dočasnému poklesu hodnoty majetku a existuje možnost budoucího využití majetku. Tvorbou opravných položek se sníží hodnota zásob a úhrn aktiv. Opravné položky se účtují přes náklady – výsledkově, sníží se i výsledek hospodaření. Jde zpravidla o daňově neúčinné náklady, tvorba opravných položek k majetku a k zásobám nemají vliv na daňový základ účetní jednotky. Opravné položky k pohledávkám za jistých okolností stávají daňově uznatelnými náklady. Daňovou uznatelnost opravných položek upravuje speciální zákon o rezervách. Daňové opravné položky lze tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám po lhůtě splatnosti, a to ve výši:
| Pohledávka po lhůtě splatnosti | Vytvořená opravná položka |
| 18 měsíců | 50 % z nesplacené hodnoty pohledávky |
| 30 měsíců | 100 % z nesplacené hodnoty pohledávky |
Pokud pohledávka je v hodnotě nižší než 30 000 Kč lze vytvořit 100 % opravnou položku za předpokladu, že je po splatnosti déle než 1 rok.
Pasiva
Pasiva představují zdroje, ze kterých byl majetek pořízen. Základní rozdělení je vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál je složen z vkladů, které vložili společníci a zisk, který společnost vygenerovala. Cizí kapitál představují závazky z odběratelských vztahů, úvěry z bank.
Základní kapitál a fondy ze zisku
Základní kapitál obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací. Tato položka obsahuje u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určený k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.
Fondy ze zisku obsahuje fondy vytvořené zejména podle zákona o obchodních korporací, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny jedná se nejčastěji o rezervní fondy, fondy statutární a ostatní fondy.
Výsledek hospodaření minulých let
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let.
Jiný výsledek hospodaření minulých let obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích.
Rezervy
Rezervy účetní jednotka vytváří v okamžiku, kdy v budoucnu očekává účetní jednotka nepříznivý dopad do výsledku hospodaření. Typickým příkladem je oprava nemovitostí. Oprava nemovitostí si vyžaduje poměrně vysoké finanční prostředky. Dopředu společnost si vytváří rezervu, aby mohla opravu provést. V případě realizace opravy společnost rezervy rozpustí.
Rezervy se vytvářejí podle zvláštních právních předpisů, rezervy na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.
Závazky
Závazky neboli dluhy představují zdroje krytí aktiv. Dluh je definován jako současná povinnost, která vznikla na základě minulých skutečností. Zaplacením dluhu z finančních prostředků dojde ke snížení aktiv. Dluhy zpravidla vznikají v běžné podnikatelské praxi.
Závazky stejně jako pohledávky se musí vykázat jako dlouhodobý závazek a krátkodobé závazky.
Dlouhodobé závazky obsahují dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok. Mezi dlouhodobé závazky patří:
- Vydané dluhopisy
- Závazky k úvěrovým institucím
- Závazky z obchodních vztahů
- Závazky ke společníkům
- Dohadné položky pasivní
- Jiné závazky
Krátkodobé závazky obsahují dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. Obsahové vymezení krátkodobých závazků je stejné jako u dlouhodobých závazků. Navíc do krátkodobých závazků patří závazky k zaměstnancům a závazky ze sociálního zabezpečení.
Dohadné položky pasivní vznikají z titulu nevyfakturované dodávky na konci rozvahového dne. Účtují se sem například nedošlé faktury na pořízení zboží či materiálu, odhad na spotřebovanou elektřinu, nedošlá faktura za nájemné. Podstatou dohadných položek pasivních je skrytý dosud nevyúčtovaný závazek, který vznikl z nákladů realizovaných v daném účetních období. Vyúčtování tohoto nákladu a zjištění jeho skutečné výše nastane až v období následujícím.
Časové rozlišení v pasivech rozvahy
Obecně k časovému rozlišení jsme si řekli v kapitole Aktiva. Do pasiv patří časové rozlišení.
Výdaje příštích období jsou náklady, které s běžným účetním obdobím souvisejí, ale výdaj jsme zatím neuskutečnili. Podstatou výdajů příštích období je dosud nevyúčtovaný závazek, který vznikl z nákladů realizovaného v daném účetním období. Vyúčtování tohoto nákladu nastane až v období následujícím, a to z titulu smlouvy. V následujícím období dojde pouze ke vzniku závazku, nikoliv však ke vzniku nákladu.
Výnosy příštích období představují příjmy vzniklé v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích. Ve své podstatě výnos příštího období může být jakýkoliv běžný výnos, který vyfakturujeme dříve, než jsou předem poskytnuté. Typicky se časově rozlišují ty výnosy, které vyfakturujeme dopředu například nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem za servisní služby, přijaté předplatné atd.
Náklady a výnosy
Výnosy představují získaný ekonomický prospěch. Náklady přestavují účelné vynaložení majetku k získání výnosům.
Běžném podnikatelském prostředí se o výnosech mluví jako o tržbách, které představují příjem peněžních prostředků nebo vznik pohledávky za odběratelem. Tržba vzniká na základě poskytnutých výkonů například za prodej služby, zboží a výrobků. Tržby mohou mít podobu přijatých peněžních prostředků v hotovosti či na bankovní účet. Tržba je jedna z variant výnosů. Výnos totiž nevzniká přijetím finančních prostředků, ale samotnou realizací výrobků, zboží či služeb. Mezi nejčastější výnosy patří:
- Tržby za vlastní výrobky
- Tržby z prodeje služeb
- Tržby za zboží
- Tržby z prodeje majetku
Za náklady se považují prostředky vynaložené za účelem dosažení výnosů v rámci běžného účetního období. Náklady tedy představují výši peněžních prostředků nebo jiných aktiv, které byly vydány, použity či spotřebovány v podnikání.
Mezi nejčastější náklady jsou:
- Spotřebované nákupy,
- Služby,
- Osobní náklady,
- Daně a poplatky,
- Jiné provozní náklady,
- Odpisy, rezervy, opravné položky v provozní oblasti,
- Finanční náklady,
- Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti,
- Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace,
- Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.
